Únor 2009

Moje výtvory II

27. února 2009 v 14:24 | Jay Jay
"Nikdo si s nikým není roven ,obzvláště dnes."

"Na co nám bude vzdělanost ,když se naše životy hroutí nám pod rukama."

"Hodně věcí ti může vadit ,ale jen s minimem z nich dokážeš něco udělat"

"Všichni jsme cestující v nekonečném vlaku života ,je jen na nás koho přiberem do naší kabinky ,nebo zda se necháme vyhodit..."

"Dělej vše pro život ,možná se nad tebou smiluje."

26.února

27. února 2009 v 14:05 | Jay Jay |  Historie ,naivita a omáčka
Jupíí jsem šťastnej celkem...

Den byl celkem vopruz. Jen teda mě štve že jsem musel zalhat rodičům. Chtěl jsem jít běhat ,ale naposledy mi to nedovolily. Nevím proč ,nechápu to. Dnes jsem nechtěl riskovat protože jsem to prostě potřeboval a tak jsem tedy šel ven "s kámošem". Asi čtvrt hodiny jsem šel ani nevím kam ,přemejšlel jsem a mluvil sám k sobě. Uklidňuje mě to když si můžu popovídat sám se sebou...Když jsem se zamyslel nad počasím tak začalo pršet. Nebyl to normální déšť ,jen taková malá sprcha. Zažil jsem pocit Deja Vu když na mě pršelo a kapka mi padla za krk...
Asi si řeknete jakej jsem cvok ,ale mě se to i líbilo. Nakonec jsem se rozběhl a celou zbylou třičtvrtě hodinu jsem klusal a přemejšlel. Furt je něco k přemejšlení i věci které na první pohled moc nezaujmou sem rozebíral ve své mysli. Nic víc než myšlenky jsem nevnímal ,ale když jsem přišel dom a vrátil se do reality při vyndavání klíčů tak mě chytla bolest do nohou. Napadlo mě že když se budu zamejšlet že budu možná schopen doběhnout daleko ,musím to prostě ozkoušet :D. Jen ta bolest mě teda dokonale složila na schodech takže jsem ještě asi deset minut jen tak seděl bez sil hejbat se.

Ale pomalu se vracím k životu. To teplo mi dodává elán do života ,poslední dobou nic jiného ,jen to teplo a představa vejletů v zelený přírodě... Až to roztaje tak zase bude pro co žít ,nějákej smysl prostě, takhle to je pachtění odnikud nikam.

25.února

25. února 2009 v 15:30 | Jay Jay |  Historie ,naivita a omáčka
Že by pokus č.2 ? Už se venku zase otepluje a já se začal ohromě zlepšovat v modlení :D

Jen zase ta škola :( Furt se učit abych mohl jít o vejkendu ven... Tohle má bejt ten život za který bojovali naši prarodiče !? Vstát odejít někam kam se nám vůbec nechce tam bejt půl dne a pak za to ještě dostávat tresty když se nám něco nepovede ?

Ano učit se je důležité ,ale je to natolik důležité aby to lidi dohánělo k depresím z písemek a k zoufalství ? Myslím si že ne. Mladé generace se snaží hledat problémy ,upozorňují na ně a i když jsou to někdy hlouposti tak by se nad tím starší mohli alespoň zamyslet. Místo toho nás odmítnou a uloží trest za to že jsme se vůbec opovážili mít poslední slovo. Snažím se s rodiči mluvit na rovinu ,ale když řeknu že se mi k babičce nechce a opravdu si to i myslím tak mě seřvou co si to dovoluji i přesto že mě den před tím kladli na srdce jak důležité je být upřímný.
Nevím co si o tom myslet. Lidské chování je tak komplikované že by se tomu člověk musel věnovat celý život aby to plně pochopil...

Zdá se mi že se úplně vytrácí logika a zdravý rozum ze světa...


Večer se mi naštěstí vrátila náladu protože jsme šli s kámošem ven. Klasika pokec plnej smíchu různý újezdy ,ale hlavně žádná nuda... Kámoši sou holt psychická opora nás všech.

Nálada !?

23. února 2009 v 19:31 | Jay Jay |  My a lidé kolem nás...
Navečer se ke mě stavila kámoška estli nechcu jít ven... Proč ne. Po chvíli jsme dorazili k jinýmu klukovi. Vytáhla ho ven a začali spolu kouřit cigarety. Páč jsem nekuřák tak jsem se toho neučastnil. Po deseti minutách stání se rozhodla že jdem dom. Nevím proč ale najednou mě přepadl hroznej pocit znechucení...

Proč s ní vůbec chodím ven ?? Dojde k jinýmu klukovi a začne se starat jen o něj. sem tam o mě. Ale stojí mi za to ? To že s ní nechci nic mít jsme si už řekli. Holku co mění kluky jak fusky nemám zapotřebí. Ale ven s ní holt někdy chodím ,celkem na pohodu kecání ,až do dnes. Takovej hnusnej pocit jsem z nikoho ještě nezažil. Podvádět kluka s dvěma milencema ,jít spát skoro s každým. Chtělo se mi z ní zvracet. Okamžitě jsem se od nich odloučil a šel se proběhnout. Udělalo se mi špatně už z haldy věcí ,ale ze člověka ? Je to vůbec možný ?

Asi se jí začnu vyhejbat. Na tohle nemám. To se radši na něco vymluvím. Ale zase se mi osvědčilo běhání jako úžasnej sport na vyčištění hlavy...

21.února - TOP day xD

21. února 2009 v 18:07 | Jay Jay |  Historie ,naivita a omáčka
Tak den začal celkem nudně. Vstával jsem asi v 9 hodin takže jsem se konečně za dlouhou dobu vyspal dorůžova. Odpoledne byl domluvenej sraz s kámošema že se dohodnem na detailech ohledně jednotky a výstroje pro nováčky...

Nakonec jsme vyrazili v počtu 4 lidí z toho dva v JWD uniformách (já a Nguyen) :D. Dorazili do hospody na Pávově kde nám nenalili tudíž jsme se dohodovali pouze na kofole. Ono ožrat se je na nic ,ale chuť piva je prostě čas od času dobrá :D. Jenže se mi začalo chtít na velkou. Dorazil jsem tedy na WC kde byli ale kabinky zamčený. Naštěstí nahoře byla škvíra mezi stropem a tak jsem využil výcviku a vyšplhal se do kabinky. Po vykonání potřeby jsem se znovu vyšplhal nahoru a skočil na pevnou zem. Totálně špinavej od omítky takže sem klek jak dlaždič... Vypadli jsme odsud a razili dál v cestě.

Cestou ke mě domů kde mělo být prázdno jsme si koupili flašku a šli k nám. bohužel mě překvapila mamka takže z plánu sešlo a mi si to štrádovali dál. Byl jsem celkem namíchlej a začal toužit po útěku z reality... Aspoň na chvíli se bavit a zapomenout na starosti které nás obklopují. Nakonec jsme otevřeli flašku která téměř hned zmizela páč obsah byl nepoživatelný... Skončili jsme u jinejch kámošů kde jsme taky nepochodili protože se objevili další rodiče.

Pouť pokračovlala k dalšímu kámošovi kterýho potkala taky smůla a rodiče byli doma i když bejt neměli xD. Dosprintili jsme trolej a na nádraží si koupili jedno pivo.Ve třech lidech jsme vychutnali chuť a rozjeli se domů... Co dodat. Zabili jsme asi 5 hodin nudy s kámošema a šílenou cestou. Ani nevím kolik jsme toho našlapali ale bude toho dost. Ožrat se je hovadina ,ale jednou za čas to asi potřebuje každej trochu uvolnění.

Tenhle den jsem si užil na maximum a tak to má bejt. Stres je hnus život není jen o práci přece !

Vzhled

18. února 2009 v 7:32 | Jay Jay |  My a lidé kolem nás...
Tak kámoš od SEALů mi ochotně udělal vzhled. Jsem zavázán ,děkuji...

P.S. Jen počkej na akci xD

16.února

16. února 2009 v 17:49 | Jay Jay |  Historie ,naivita a omáčka
Zase cítím že začínám hořknout. Napadl sníh ,prázdniny v nedohlednu a nálada je rázem v trapu.

Takhle hnusný počasí to je hrůza. Zima už trvá moc dlouho ,navíc toho všeho je kámoška něják "zaražená" a to na náladě nepřidá :-(

Ráno cestou do školy jsem šel jako vždy s kámoškou/sousedkou a nějáká babička na nás "děvčata ,pomůžete mi? " Taktním mlčením jsem přešel zřejmě mýlku ,nebo sem tak podobnej holce ? Babičku jsem převedl a pak jí úplně vypustil z hlavy...

Ale přišlo eReFo desítka takže alespoň nějáká dobrá zpráva tohohle zamračenýho dne..

14.února

15. února 2009 v 19:01 | JJ |  Historie ,naivita a omáčka
Je tu valentýn... Kluci co maj holku se předháněj aby jí řekli miluju tě no a ti méně šťastní tenhle svátek vynechaj a užijou si vejkend.

I já jsem si užíval valentýna s kámošema v zelenym ,ale prokletí nenechalo čekat. Každý valentýn pro mě znamená menší pohromu a strach co se přihodí tentokrát...
Minulý rok jsem se hrozně pohádal s kámošem ,tenhle rok si křupnu flintu. Asi je to divný ale k flintě už mám něco jako pouto. Nikdy mě totiž nenechala ve štychu a vždycky pomohla z bryndy ,což se o lidech říct nedá... (její název GHOSTBUSTER je nevím proč ale šťastnej asi páč nikdy neselhala narozdíl od ostatních xD ) Když jsem si jí zlomil tak jsem prej měl šílenej výraz ve tváři ,kámoši to popsali jako něco typu zabiju se ,svět skončil nechápavost a nasranost. Naštěstí jsem flintu doma dal do kupy a zase šlape jak hodinky.
Večer jsem jen poslal těm pár lidem na kterých mi záleží vzkaz a bylo. Svůj boj jsem toho dne vyhrál a to mi stačilo ke spokojenému spánku...

Jen mi vrtá hlavou jestli o tu kámošku mám bojovat ,nebo jí nechat být s jejím klukem. Spíš nechám život plynout dál svým pomalým ale nezastavitelným tempem a budu čekat.

"Kamarádi"

15. února 2009 v 18:52 | JJ |  My a lidé kolem nás...
Kamarádi, většina z nás jich má hodně ,ale jen někteří z nich jsou opravdovými kamarády... Hodně z nich nás považuje za kamarády pouze kvůli některým věcem a málokdo je našim opravdovým kamarádem. Ale když už se opravdový kamarád najde tak je to jeden z lidí bez kterých si nedovedem představit život...

Dříve na ZŠ jsem měl právě dost těch kámošů jen na oko a jen jeden byl opravdový kámoš. Jsem rád že jsme se na ně vybodl a nezajímám se o ně. Individua typu pojď zahulit a jim podobné nemám v lásce. Nutit někoho k něčemu co nechce je odporné ,zvláště pak říkat nejsi můj kámoš... Jen proto že si taky nechcu ničit zdraví.

Rozpoznat kdo je opravdový kámoš není moc těžké a všem přeji aby to opravdu poznali. Když mě kdosi zranil tak jsem se stáhl do sebe a nevnímal okolní svět... Nutno říct že jsem se tak cítil opravdu nejlépe. Poslouchat muziku z 60.let aniž by mě někdo buzeroval ,chodit v "zelenym" bez posměchu a věnovat se koníčkům kterým jsem opravdu chtěl. Možná někdy jsem si posteskl po holce ale i to časem určitě přijde.
Teprve tehdy jsem si uvědomil že ti "kámoši" byli spíše nepřáteli a vnucovali mi svoje názory a blbosti. Dnes se již pouze směju těm hloupostem co jsem vyváděl a jsem šťasten že jsem ze ZŠ vypadl.

7.února

7. února 2009 v 14:33 | JJ |  Historie ,naivita a omáčka
Dnes to vypadá ,jakoby se příroda začala probouzet a venku je nádherně... Sníh teje ,svítí sluníčko a vykukuje zeleň.

Srdce každého NAMaře zapleská radostí a mě nevyjímaje. To že jsem přežil zimu považuji téměř za nemožné a jsem rád že to mám za sebou... Konec nudy v domě zase budou několikadenní vejlety a akce.

Jenže úroda zřejmě nebude moc silná díky tomuto brzkému oteplení . Bohužel žijeme v 21.století a globální oteplování již patří k našemu životu. Snad se s oteplováním již začne něco dělat. Neříkám že se nic nedělá ,ale rozhodně to není v celosvětovém měřítku.

Takže našprtat ,narýsovat pár výkresů a pak už jen zase hurá do lesa za zážitky.

Jen doufám že sníh se už nevrátí :D