Příběh jednoho RT týmu

24. března 2009 v 19:38 | Jay Jay |  Příběhy
Zase jsme jednou vyrazili na vejlet.Vyrazili jsme rychle na briefing ,kde jsme se dozvěděli že máme těch pár šikmoušů co se usadili poblíž FSB odsud vystrnadit. Serža nás jako vždy vystrojil ,vyfasovali jsme munici a granáty. Taky jsme k splnění úkolů vzali pro jistotu LAWy.
Konečně jsme vyrazili. Bylo nás 7. Všichni ověšení výstrojí a nezbytnejma cajkama...Po dvou hodinách tichého pochodu jsme si udělali přestávku. 4 lidi z nás stále hlídali ,zatímco ostatní se napil a odpočíval. Cigarety jsme měli zabavený ,aby jsme se neprozradili pachem. Po půl hodině jsme se prostřídali...Zase jsme vyrazili.
Jako point jednotky jsem vyrazil a šel kousek před jednotkou nejtišeji jak jsem jen dokázal. Každou chvílí jsme měli získat vizuální kontakt se základnou vietcongu. Najednou jsem však něco zaslech. Sakra.Okamžitě jsem zalehl. Kousek ode mě si to štrádoval voják NVA. Co tady dělá ? Měl tu být jen místní VC... Teď už však nic nenaděláme. Dle plánu jsme se rozmístili do střeleckých pozic a radista zavolal palebnou podporu.
Po chvíli začaly všude vybuchovat granáty a šikmoušové se snažili utéct pryč. Jenže se vyřítili nám přímo před hlavně. Nenasytná M60 začala chrlit plameny smrti a naše XeMa se taky nenechaly zahanbit. Ženista začal odpalovat Claymory a následně i LAWy. Ale jich jakoby ani neubývalo. Velitel vydal rozkaz stáhnout se. Beztak už všem zbývalo kolem pouhých 10ti zásobníků.Sešli jsme se na smluveném místě a kupodivu všechny dvojice byli v pořádku.Potichu jsme začali ustupovat pryč ,vyhnuli se pastím co jsme rozestavili již ráno.
Najednou za námi slyším sérii výbuchů...Ženista nám ušetřil pěknej kus práce. Po hodině jsme usoudili že jsme Charlieho setřásli. Udělali jsme si malou přestávku.
Ale když jsem střídal na hlídku tak najednou jeden z nás sykl "kontakt". Všichni jsme okamžitě zalehli do pozic a nehybně čekali co se bude dít. Blíží se. Je jich deset. Stále nic netuší. Srdce jakoby chtělo vyskočit ze srdce. Adrenalin cítím po celém těle. Najednou ženista odpálil Claymory které naštěstí při každé zastávce nastavuje. Většina začala střílet a dva hodili fosforáky. Začali vést odvetnou palbu ,ale byli zmatení a navíc byli již jen čtyři. Další dva se váleli v bolestech popáleni od fosforu... Serža se rozhodl že vemem jazyka jestli to půjde. Když jsme si byli jisti že zůstal jeden jediný šikmouš tak jsem si s Peterem nasadil plynovou masku. Serža hodil CSko a mi vyrazili pro našeho zajatce.Našli jsme ho téměř ihned... Krčil se v díře a byl bezbranný. Vzali jsme ho sebou ,zavázali mu oči a pelášili pryč.
Na jednom místě jsme se zastavili a radista přivolal mixéry na předem shodnuté místo LZ.Přesunuli jsme se na LZ ,kterou jsme zajistili a vyčekávali na vrtulník. Konečně... Vyhodil jsem žlutou dýmovku a vrtulník potvrdil barvu. Jak příjemné je zase být na čerstvém vzduchu.
Když jsme dorazili na základnu tak jsme vysílením sotva šli. Zajatce jsme odvedli do velitelského bunkru a šli do baru oslavit další akce která je za námi. Všichni jsme přežili a to je hlavní ,kéž by všechny akce proběhli jako tahle...hladce.


MACV/SOG
RT Hawaii
Spec 7 George Jay
Vietnam 68-70 Kontum ´n Plei Ku
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama