Září 2010

Další a další zástupy

25. září 2010 v 18:34 | Jay Jay |  Malování
Takže...zaprvý se stydím za to ,co je pod tímhle příspěvkem. Ale začátky holt bejvaj těžký..

Tady je něco z novější tvorby. Víc se mi sem dávat nechce ,mám to na fejkbůku a nebaví mě to přendavat ještě sem..

Navíc se sem vkládaj v blbý velikosti..
1914
Zapík
qvang
Laurel

..a tak by se dalo pokračovat.

Jop ,nop and next Enemies..

25. září 2010 v 18:11 | Jay Jay |  Neuspokojivá realita
Při pohledu z dlouho nemytého okna vidím venku město ,které vypadá jako by leželo pod vrstvou smogu. Nebe má takovou nažloutlou barvu...která se mírně mísí i s obzorem a přikrývá celé město.

..to je první co mě napadlo když jsem zase (téměř pouze omylem) zavítal sem - na blog.
Rozuměj...jelikož stále nemám vlastní notebook (to ,proč ho nemám je zase otázkou týkající se spíše neschopnosti někoho používat českou poštu) ,tak nemám ani moc chuť psát deník pod dozorem nějákého čmuchala (příslušníka rodiny) za mými zády.

Nyní se však objevila malá chvilka ,kdy zde nikdo nefuní ,neheká a nepřivolává svou pozornost.

Pozornost...to mi připomíná to ,že zítra odjíždím pryč.
Celé dva týdny volnosti.
K faktu ,že se tam celkem těším přispívá i to ,že jedou jen dva kluci (včetně mě).
Druhý si říká metalista ,je vyzáblý a má dlouhé černé vlasy.
Má zálibu v řetězech a zubní kartáček ,nebo ústní vodu nepotkal přinejmenším měsíc..

To co mi kazí náladu je absence onoho notebooku ,který už jsem mohl mít ssebou.
Jen si představte toho promarněného času..
(ano ,ironie je výborná věc)


Jak mě to tady nebaví !
Mám zaracha (pravda..sice jsem nemusel přijít až tak pozdě ,ale cožpak mi není 18? cožpak nemám nárok na to spát u někoho jinýho ,než doma ? Copak se o sebe nedokážu postarat ?...).
A to mi silně leze do plánů.
I když babičce uteču s domu bez problémů ,tak nyní je zde i otecko a matka.
Přes ty to jde hůře..a za všechno mohou vrzající dveře a špatně řešený propozice našeho domu.

Když už se zdejchnu ,tak to buď skončí naprostým úspěchem ,nebo přijdu se svěšenou hlavou.
Neúspěch typu být prozrazen neznám.
Se svěšenou hlavou obvykle přijdu ,když si někde o samotě zakouřím.
Nemám s kým debatovat.
A v hlavě se mi zrodí ďábelské plány.
Pomysleli jste někdy na to ,jaké by to bylo ,kdyby jsme nedospívali ?
Sekli se v 18ti a zemřeli ?

Já ano..

A tady něco ,co mě chytlo.. (děkujem Alici - automatickému vyhledávači těch nejlepších songů k poslechu. (a nádhernýmu ofinkatýmu stvoření) )