Leden 2011

O tom ,jak se ze mě stává anarchista.

31. ledna 2011 v 14:04 | Jay Jay |  Neuspokojivá realita
Víte ,sem tam mám světlý chvilky ,kdy si uvědomuju věci okolo nezvykle jasně ,ostře a s nadhledem. Ano ,nadhled - to je to pravé ,výstižné slovo.
A teď jsem měl snad tu nejsvětlejší chvíli ve svým dosavadním jepičím životě. Já to nedokážu.
Nejdu na vysokou školu.
Nechci. Nemá to pro mně význam.
Je to ,jako by se pes honil za svým ocasem.
Dodělám vejšku ,ale budu stejně furt ten samej blb.
Proč bych si chtěl kazit život ?
Proč bych chtěl být statikem ,celej život počítat a úměrně tomu i tloustnout ?

Budu pracovat pěkně rukama 2 ,nebo tři roky.
Za jedním jediným cílem - získat letenku a vypadnout odsud.
Tam ,kde budu na farmě makat ,kydat hnůj a budu mít vlastní volnost.
Co je na tom tak strašnýho žít podle sebe ?
Než začnete soudit tohle všechno ,zamyslete se nad smyslem toho ,co právě děláte.
Smysl toho ,proč se učíte ,smysl celýho vašeho předem nalinkovanýho života.

A s tímhle vším já chci seknout.
Chci žít podle sebe, vlastních názorů a vlastní blbosti.

Já nejsem inteligentní ,nebudu a nechci být.
Mám hromadu svých chyb.
Ale tu největší chybu - žít podle něčeho a pachtit se za ničím , tu neudělám.

Co by mi dal život tady.
Prostě nic. Nic a ještě jednou NIC !

Já chci a budu žít v přírodě v teple ,budu mít svoje zvířata.
Budu daleko od města ,od mobilů ,internetů ,všeho.

Už prostě nevidím jiný východiska.
Já už nechci !

A stejně tak ,jako že už teď vím ,že nedokážu mít holku ,tak vím i to ,že nedokážu být řádným blbcem z davu.