Únor 2011

Večerní chvilka naštvané nálady

21. února 2011 v 23:37 | Jay Jay |  My a lidé kolem nás...
Šíleně mě fascinuje pravda. Už jen význam..
Jak může být něco doopravdy pravdivé. Celkovou pravdu napadají osobní pravdy. Ty ,které má každý z nás. Ta ,která není a nemůže být absolutní. Je to prostej pohled člověka na jistý věci.

Absolutní pravda už jen kvůli tomuhle základnímu pravidlu přece nemůže existovat.
Jak může někdo vymyslet absolutní pravdu ,když je stejně ovlivněn i svým vlastním názorem.

Nelze jí přece vnímat jako jeden celek. 
Asi by se lidem líblo ,kdyby to bylo jednoznačný a jasný. Jenže stejně ,jako ve fyzice i tady nic ideálního přece neexistuje.
Žádná ideální kapalina ,žádný ideální průběhy. Vše se sebou totiž bezprostředně souvisí. A jednotlivý maličkosti si s tou pravdou přece dělají v podstatě to ,co chtějí.
Příklad..člověk ,kterej viděl mrtvoly a člověk ,kterej má rád střelbu se na názoru na vojáky určitě neshodnou. A kde je pravda.
Pravda je tam ,kde chcete ,aby byla. Tam ,kde si jí dosadíte. 

Kolik kontextů a souvislostí si člověk odkáže spojit do jednoho celku.
Kde vyrůstal ,kdo ho vychocával a kdovíco dalšího.

A to vše mi dává jen pocit nejistoty. Tý ,která zpochybňuje i ty nejzákladnější věci ,který člověk od malička vnímá.

A o tomhle všem si jen uvažuju...v rovině takzvaně teoretické. 

Prej je pozdě na filosofování a měl bych jít spát.
Jenže já bych toho chtěl tolik vyřvat do světa ,sedět daleko odsud ,daleko od Jihlavy a kohokoliv známýho. Myslím to vážně a vážně a vážně a dohajzlu já nevím co dělat.
A třeba se mi sen uskuteční.

Indie

21. února 2011 v 16:37 | Jay Jay |  Neuspokojivá realita
Osprchovat se...to jsem měl v hlavě poslední půl hodiny.
Je to krásnej pocit ,když ze sebe smejete smrad cigaret a večírků.

A máte i čas se probírat myšlenkama. Moje myšlenkový pochody jsou nejspíš zvyklý řešit věci složitě. Rozebírat detaily ,záchvěvy ,náznaky. Vysvětluju si to jen tím ,že ta složitost mě chrání před jasnou realitou. Před tou ,která je jasná a zná jen "ano" a "ne".
Stejně tak ,jako mám štěstí na to rozebírat cokoliv ,co je v podstatě na nic ,tak mám smůlu na situace.

Vždycky z nich vyjdu ,jako ten úhlavní blb a hajzl.
Mike camp - kdo řekl Lucierovi co si o něm myslí ? Kdo byl za největšího hajzla ?
Hádejte ,můžete dvakrát.
Kdo odřekne účast na akci ,jako první a je zas ten největší hajzl ? 
A kdo má smůlu i s holkou ?
Ano ,já.

Asi to je tím ,že ten úhlavní blb a hajzl budu.


Jediná věta ,ke který se kdykoliv a u čehokoliv dokážu dopracovat je stále stejná.
"Celý je to špatně."

Šíleně nerad mluvím jasně. Mám rád ,když lidi do tohohle nedokážou proniknout. Nedávám jim ten správný kontext. To celý je jen moje ochrana. Proti čemukoliv ,co by mě mohlo poznat.
Ale jednou asi udělám vyjímku.

Už dlouhou dobu si všímám toho ,jak nezapadám mezi mladší kámoše. A kámošky.
Víte...mít dobrou náladu ,tak nad tím neuvažujete. Ani se nad tím nepozastavíte. 
Jenže pokud pijete pomalu ,tak si to celý uvědomujete.
To ,jak vám chybí někdo starší - ten ,kterej ví něco víc ,než kde sehnat dobrý porno.
Dokáže chápat širší souvislosti. A to mi tady chybí. 
Na jednu stranu si říkám ,že když mám dobrou náladu ,tak je to celý super. 
Na druhou zas to ,že za chvíli odjedu na koleje.
Asi mi to prospěje - změna bydliště.

Jak jsem půl roku přešlapoval na místě ,tak teď najednou má všechno strašnej spád.
Chápu hromadu věcí ,těch ,který jsem si nechtěl přiznat.
Člověk si stále jen lže. Tvrdí ,jak by potřeboval člověka ,kterej by ho znal.
Ale na druhou stranu - kdo z vás by chtěl ,aby vás někdo jinej dokonale znal ?
Já bych to nedokázal. Už jen vědomí ,že mě zná a třeba chápe líp ,než chápu já sám sebe.
Člověk ,kterej by vám rozumněl - to je to ,co potřebujem. 

A tak se postupně jen vracím do Prahy a jejích dimenzí. Těch správnejch.