Únor 2013

Horror pokračuje...

5. února 2013 v 23:07 | Jay Jay |  Neuspokojivá realita
Právě prožívám to ,čeho jsem se dlouho děsil.
Shánění práce ,bytu ,zařizování vlastního života. A že není v sázce málo...jde o dalších x let prožítých někde s někým v průběhu jakési práce.

Všeho je nad hlavu ,ale jako vždy a snad i navždy se nacházejí místa na šílený večírky. Plný rytmů z dávno zapomenutých dob. Po chvíli vidíte jen rozmazaný tváře okolo ,slyšíte hudbu a snažíte se komunikovat co nejsrozumitelněji. Následně se táhnete/jste taženi domů ,kde padnete do postele.

A rána jsou zase jinej svět. Buď úpíte s bolestí hlavy a zápasíte s kocovinou co nejjemnějším způsobem ,nebo se ráno podivujete a přemýšlíte nad ženskou mentalitou. Dokud spí ,nebo prostě leží ,tak se tulí a vrní a je jim dobře. Jakmile však zajdou za roh a vrátí se ze sprchy ,tak to jsou opět ta stvoření. Upravené ,vyzývavé ,ale chladné jako led. Led ze kterého čiší kapka arogance. Proměna osobnosti během pěti minut.
Vždy a všude.

Cítím jen hromadu problémů ,tíživej pocit ,kterej spadne možná tak za rok (?). Možná se tomu dá říct i deprese ,nebo něco na ten způsob. Kdy je člověk příjemnej ,jak trn v... myšlenkama věčně jinde a neschopnej se chvíli vypnout. Vypnout se a užívat si. BezSTAROSTNĚ. A furt to hlodá a furt to hlodá...

Jsou prostě chvíle ,kdy to tu nesnáším. Tečka.