Přepisy

Just a...

26. října 2012 v 13:59 | Jay Jay
Jedná se jen o pár vět sepsaných v opilosti. Nevím ,jestli jim vážně věřím. Zato začínám věřit ,že ve správné chvíli opilostí depresí a jiných vlivů se mi píše a přemýšlí líp ,než za střízlivosti. Jen doufám ,že ze mně tenhle poznatek neudělá alkoholika v pravém slova smyslu.

Jediná pravda ,kterou lze nalézt je ralativní chvilková myšlenka ,která díky hromadě zkonzumovaných drog vyleze napovrch.
Člověk jí nechce věřit ,dokud na to není připraven...a připraven není nikdy.

Uvěřit sám sobě je ta nejtěžší věc ,kterou má každý před sebou.
Ve chvíli ,kdy uvěří se před ním otevírá další otevřený prostor ,ve kterém opět tápe ,jako slepec.
Naštěstí máme stupidní ,ale funkční city ,které zběsile řvou před tím ,než se člověk zřítí do propasti. (propast je fajn v tom ,že nic víc se řešit nemusí. Člověk tam spadne a má pohodlnej život do smrti - ale kdo by to chtěl ?!)

Mozek mi funguje někde jinde. Měl bych se vypnout.

Mám pocit ,že jsem všechno možný ,jen né já sám samotnej. V tom je ta blbost a geniálnost najednou.

-každej je jednoduchej ,dokud se nenapije - myslím. Po napití ve chvíli ,kdy každej rozebírá všechno okolo se z prasat stávaj gantelmeni a z toho ostatního...nevím.
Někteří z nás pijí vážně proto ,že se pak cítí lépe (možná jsem budoucí alkoholik ,ale spokojenej (!) ) a chápou věci ,které by jim jinak ani zdaleka nedošli. Je to fajn pocit chápat hromadu věcí a ráno si to pamatovat ,ale je ještě lepší pocit nic z toho si nepamatovat a ráno se probrat bez starostí. Bez jakýkoliv vzpomíky na minulost ,současnost ,nebo snad (nedej bože budoucnost).
Ale jelikož (asi) stále existují tupci ,kteří toto neprohlídnou (nebo prohlídnou ,ale nevěří tomu) ,stále všichni tito alkoholici chtějí vědět víc a víc o sobě samém ,tak je to stále motivuje dostávat se do jiných a jiných stádií "rozkladu".
Až ve chvíli ,kdy se má osobnost rozložila na jednotlivé součástky a šrouby jsem byl schopen pochopit proč tu jsem a co tu dělám. Což považuji nyní za věc ,díky ní tu stále jsem.
Jsou to magořiny a jedinej ,kdo to dokázal poměrně dobře popsat byl Honoré´d Balzac.
Kterej taky musel žrát houbičky ,kudy chodil ,jinak si to nedokážu představit.
To jsou části lidské mysli ,kam se vážně zdravej člověk bez drog nemá šanci dostat. ...

Miluju opilost díky její variabilnosti. V určitý náladě bych si povídal s kýmkoliv a v určitý náladě rád píšu deník. Mám rád ,když díky různý směsici nálad ,zvuků ,vlivů a celkovýmu okolí mám náladu ,která něco vzdáleně připomíná a přitom je stále dokonale originální.
Určitý chvíle a pocity jsou - jako když člověk otevře kapotu od auta a začne chápat co se vlastně děje. Tak něják já beru život ,věci okolo a všechno ostatní ,co je důležitější ,než rozvázaná tkanička. A k tomu všemu stačilo pár let šikany ,jeden drogovej večírek a pár chvil ticha.
Občas mě samotnýho udivuje co za zvláštní druh člověka dokáže vyrůst...
Ať už to jsou vážně blázni (kteří bývají snad chytřejší ,než 90% populace) ,nebo prostě jen ti ,co to dokáží skrýt. (ti ,kterým by se dalo říkat opravdoví pokrytci ,jenže to je v dnešní společnosti již rezervováno jinými ,o hromadu jednodušími jednotlivci ,kteří mají nezaslouženou pozornost.)
Blázen je šíleně relativní pojem.
Doufám ,že nepatřím za zdi léčebny ,v hlavě si vždycky věci srovnávám sám.
Otázkou je ,zda se ptám správně.
Jestli bych se neměl ptát ,jestli je "systém" státu správný ,když zavírá jedince ,kteří mají v podstatě říci čtyřikrát více co říci ,než ostatní jedinci ,kteří s kamenným výrazem dělají 12ctky ve fabrice a ani nehnou brvou.
Mám rád svoje bláznivý pochody. Když si je čtu zpětně ,tak mi dochází dost věcí.


Tohle je jeden z typů zápisků ,který mi mají co říct. Bohužel ,když se varcím domů v Jihlavě ,tak mi obyčejně stačí i jakýkoliv časopis ,kde vpisuju svoje myšlenky mezi řádky a ráno si to buď nepamatuju ,takže to objevím o pár let později ,nebo je to jen směsice nářků ,návalu zlostí a opileckých představ.

Chvilka básničkaření ?...

17. září 2009 v 8:35 | Jay Jay
Chtěl bych ji objímat
Chtěl bych jí být stále nablízku
Chtěl bych…tak zoufalá slova plná naděje
Naděje ,která se nevyplní

Den co den mi motá hlavu
Den co den se snažím vše pochopit
Den co den usínám a budím se
…s myslí plnou otázek

Sní o onom nedosažitelném ideálním světě
Sní o budoucnosti po které touží
Sní o konci snění a počátku reality
Pln zoufalství

Jeho city ochabují ,přemývány neustálým proudem času
Jeho city se snaží si vše připomínat
Jeho city se zmítají v nepřehledných bouřích
V bouřích ze kterých se sám nedostane

Je šťastný ,protože ji zná
Je smutný ,že u ní není
Je šťastný ,že to ze sebe může dostat
Je smutný ,že je to tak
Je zmatený.

Ačkoliv je to hrozné ,plno pojmů ,které slyšíme v každé druhé básničce a k tomu všemu na věčné téma…přesto jsem se to však odvážil zveřejnit.




"A milý jako bůh ve svatostánku
močím do výše a kupředu
se souhlasem svých slunečnic a vánků."

Jean A. Rinbaud - autor známý především (s)prostou mluvou ve svých verších.

Kdo to zas volá ?

8. září 2009 v 14:12 | Jay Jay
Dokonale známý obličej.
O to však méně známá osobnost.
…ségra že chce s něčím pomoct.

Vlastně jí skoro neznám.
Ani bratra.
Konverzace je na nutném minimu.
Když společně luxujete ,mejete nádobí bo tak něják.

Ale zas na druhou stranu..
Proč je znát ?
Možná je totiž lepší mít ségru za tu malou holku ,
slušňačku a intelektuálku.
Bratra za pomalu chápavého nabalovače a hop hopera.
Povrchní znalost…

Co si asi myslí o mě ?
Zaraženém starší bratr co si hraje na vojáčky ?
Taky jen povrchnost..

Jen to jen fun house na tomhle světě naruby.
(to mi připomíná ,že sci-fi "Vejce naruby" není vůbec špatná kniha)

Třeba se někdy poznáme ,i když tomu nevěřím.
Už jen z důvodu ,
že veškerým rodinným sešlostem se zuby nehty vyhejbám.
On opitej strejc není zrovna to o čem snívám.
Ožralá sestřenice je možná o kousíček lepší ,
Ale stále je to sestřenice navíc s dokonalým smyslem odpudit kohokoliv ve své blízkosti.

Končím tedy u toho ,
Že se omezím na povinnosti a povrchnosti v rodině.

Raději.

Spojení reklamy a tvořivosti ?

31. srpna 2009 v 18:47 | Jay Jay
Vlastně se nejedná o spojení jako takové. Spíše náhodu.
Nebyl po ruce prázdný papír. Zato však přečtený časopis nabízel svoje stránky.
Netrvalo dlouho a našel se i kousek místa.

Nenapadlo by mě to…že budu v tuhle dobu (1:09) a v tomhle rozpoložení mít touhu psát.
A navíc sem ??
Vlastně by mě ani ve snu (ale co když právě tohle je sen? ) nenapadlo ,že půjdu o půlnoci do kuchyně ,kam mě dostala žízeň. Asi podruhý v životě jsem taťuldovi otevřel pivo co má v ledničce. Nechutnalo mi. Co jsem taky čekal.
Hořký.
Situaci zachránil meloun. Jo ,ten mě zachránil.

Teď jsem si pustil i rádio a při psaní pokukuji po hvězdách nad mojí hlavou.
Celkem hezká noc. A nikdy jsem si nevšiml ,jak hlučném je MOKOV.
Až sem slyším řinčení ocele a strojů. Přitom jsou od nás asi 2km.

Jo ,taky jsem si namaloval obrázek. Abych měl na co vzpomínat až budu zase někde v lese.
To ,jakej to byl obrázek se dozví nejspíš jen zvídavej pohled mých očí.

Způsob takovýhohle psaní se mi zamlouvá. Vyhýbat se reklamě na Peugeot 380 SW.
Taky mám odpověď na otázku ,kdy jsem udělal něco jinak. DNES V NOCI.

Psáno v pátek v noci.

Nenormální --- normální ?

1. srpna 2009 v 16:12 | Jay Jay
Já. To já se tolko změnil. Né jako před tím ,když jsem měl cíl ,toho dosáhl a byl takovej akej sem chtěl bejt.

Teď je to volný. Žádnej cíl ,formuju se prostě podle okolí.

Stalo se ze mě něco lehkomyslnýho a téměř bezstarostnýho.

Dost kvůli holkám. Stojí mi to za to ? NE.
Teďkonc mě sere ,že sem se přiučil Darrylovu způsobu ftipkování a přimejchal k tomu něco svýho. Je z toho sic něco ,při čem se objekt nenudí ,ale mě samotnýho to kóše za košilou.

Jakoby byl mozek odumřenej. Zapoměl na to co bylo před tím. Když si po sobě pročtu články jak navrhl Darryl tak je to fakt o ničem.
Jen ptákoviny všedního dne. Ničím nezajímavý ,jen blbý.

Vrátím se asi ke psaní nečeho smysluplnějšího ,nebude holt tolko článků mno.

Včera jsem dokreslil obrázek se kterejm sem se patlal celej tejden.
Až budu mít náladu tak to sem hodím...

Obrázků je víc..

Přepisy

1. srpna 2009 v 16:03 | Jay Jay
Nová rubrika ,kam sem tam ,spíše výjmečně přepíšu to ,co každej večer píšu do jednoho sešitu.

Na tomhle blogu je toho fakt málo oproti tomu obrovskýmu a skoropopsanýmu sešitu.

 
 

Reklama